|
|
Všednost na kraji města
Dvořák, Jakub ; Nikitinová, Alice (oponent) ; Artamonov, Vasil (vedoucí práce)
Bakalářská práce je součástí dlouhodobě budovaného a rozvíjeného cyklu maleb, ve kterém se zabývám prostředím maloměstské periferie, respektive maloměstské krajiny obecně. V obrazech se snažím vytvářet atmosféru na aspektech všednosti, každodennosti a civilnosti. K vyjádření svého sdělení divákovi se nevyhýbám určité popisnosti. V malbě jsem se zaměřil především na kompozici a barvu. Mým hlavním cílem je předat divákovi obraz současného českého maloměsta.
|
|
|
Everyday life
Rišiaňová, Zuzana ; Janoščík,, Václav (oponent) ; Artamonov, Vasil (vedoucí práce)
In the form of paint, I illustrate portraits of people on a tablet, taking them from their electronic appearance on social sites, and creating objects in which I install them on a clothes-hanger in the form of jackets.
|
|
|
Poruchy příjmu potravy z genderové perspektivy: nemoc, či součást života?
Kaválková, Kristýna ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Poruchy příjmu potravy z genderové perspektivy: nemoc, či součást života? Bc. Kristýna Kaválková ABSTRAKT Tato práce se zabývá "poruchami příjmu potravy", které jsou v lékařské literatuře, médiích a časopisech vymezeny jako psychické onemocnění, které souvisí s patologickým způsobem zacházení s jídlem, tělem a sebou samým/samou. Ukazuje se, že tato oblast není z genderové perspektivy neutrální, zpravidla jsou poruchy příjmu potravy označovány jako záležitost žen. Na základě polostrukturovaných rozhovorů v rámci kvalitativního výzkumu práce analyzuje názory žen, které mají s touto oblastí zkušenost, a to především jejich prožívání vlastní tělesnosti a každodenního života. Zároveň se zaměřuje na to, jakým způsobem ženy vnímají prezentaci poruch příjmu potravy, oblasti, jež se jich dotýká, tak jak je prezentována v médiích, lékařských publikacích a v rámci společnosti a jak interpretují svůj status jakožto bytostí "léčících se" z tohoto "onemocnění". Výpovědi žen poukazují na skutečnost, že jejich okolí na ně nahlíželo jako na osoby definované skrze jejich "poruchu", osoby, které jsou výlučně spojovány s patologií a stigmatem. Ovšem tento pohled okolí, médií, odborníků/ic opomíjí rozmanitost lidských identit - ukazuje se, že ženy samy mohou své prožitky a zkušenosti interpretovat odlišným způsobem, svou...
|
|
|
Každodennost britské společnosti 30.let z pera Agathy Christie
Wojnarová, Daniela ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá každodenností britské společnosti třicátých let dvacátého století, na kterou bude nahlíženo dvěma způsoby. Jedním z nich je konstrukce všedního, běžného života za pomoci odborné literatury. Druhým zdrojem informací se stává obraz tehdejší společnosti skrze optiku detektivní beletrie z pera britské spisovatelky Agathy Christie. Diplomová práce tyto dva pohledy staví vedle sebe, porovnává je a hledá shodné a rozdílné rysy. Text diplomové práce je členěn do dvou stěžejních částí. První z částí si klade za cíl uvést do studia a podstaty výzkumu každodennosti, nastínit podobu třicátých let dvacátého století pro tehdejší britské obyvatele a představit život a dílo spisovatelky Agathy Christie. Úvodní kapitola se ve stručnosti pokouší uchopit téma výzkumu každodennosti. Širší optikou práce nahlíží na historický kontext té doby. Dále se zabývá společenskými fenomény, které ovlivňovaly a tvarovaly celospolečenskou náladu a atmosféru třicátých let minulého století. Klíčová kapitola teoretické části diplomové práce se pak ve větším detailu zaměřuje na mezilidské vztahy, naplňování volného času, čas práce, osobní hygienu a péči o vzhled, nakupování, stravování, bydlení, dopravu, cestování, kulturu a módu v Anglii po čas třetí dekády dvacátého století. Pro potřeby následného výzkumu je...
|
|
| |
|
| |
|
|
Život mezi příběhy... Proměny antikvářské profese po roce 1989
Bartůňková, Eliška ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Život mezi příběhy... Proměny antikvářské profese po roce 1989 Bc. Eliška Bartůňková ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá fenoménem antikvariátů v Československu a České republice, od jejich největšího rozkvětu po roce 1989 až do současnosti, s přesahem k předrevoluční zkušenosti narátorů, ať již s prací v antikvariátech či jako návštěvníků a zákazníků antikvariátů či knižních burz. Primárně orálně-historický výzkum se zaměřuje na problematiku každodennosti v antikvariátu, specifika práce se starými knihami a jejich proměnu v různých časových obdobích s důrazem na vybrané mezníky. KLÍČOVÁ SLOVA každodennost, orální historie, antikvariát, knižní kultura, podnikání ABSTRACT The thesis examines the phenomenon of antiquarian bookshops in Czechoslovakia and the Czech Republic, from the biggest boom after 1989 to the present day, with a focus on the narrators' pre-revolutionary experience of working in antiquarian bookshops and narrators as visitors and customers of antiquarian bookshops or book fairs. The oral history research focuses on everyday life in the antiquarian bookstore, on the specifics of working with old books and their transformation in different time periods. KEY WORDS everyday life, oral history, antiquarian, book culture, business
|
|
|
Českoslovenští filatelisté v proměnách času
Ondráček, Martin ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Diplomová práce s názvem Českoslovenští filatelisté v proměnách času si klade za cíl přiblížit čtenářům za pomoci metody orální historie každodennost současných i dřívějších filatelistů - jejich cestu k filatelii, úskalí sbírání poštovních známek před rokem 1989 a nyní, ekonomické a sociální aspekty sbírání poštovních známek, jeho dopad na rodinný rozpočet i rozdílnost pojetí západního a východního pohledu na filatelii jako takovou. Cíle práce bude dosaženo prostřednictvím rozhovorů s filatelisty. Dalším důležitým pramenem bude analýza archivních zdrojů a odborných filatelistických publikací.
|
|
|
Příběh Křemže ve 20. století
VAČKÁŘ, Matěj
Předkládaná diplomová práce se zabývá historií městysu Křemže ve 20. století. V úvodu práce jsou věnované dvě kapitoly metodám, se kterými se pracuje po celou dobu práce, mikrohistorii a orální historii. Poté jsou v práci představeny i dějiny předcházející 20. století, ale stěžejní část práce se věnuje obdobím 1. světové války, první republiky, 2. světové války, rokům 1945-48, každodennosti do roku 1989 a následným devadesátým rokům 20. století. Velké dějiny 20. století, jako 1. i 2. světová válka, jsou v práci zachyceny, ale pro celé 20. století je klíčová každodennost. Pro Křemži tyto dějiny nejsou nikterak výjimečné, vlastně pouze opisovala celorepublikové dějiny, ovšem i to je jeden z důvodů výběru práce. V první republice jsou zachyceny jak radostné momenty jako výstavby nových budov, tak i velké strádání a chudoba. Za 2. světové války je zachycen běžný život obyvatelstva, kteří se snažili žít dále svoje životy. Stejně tak je v práci ale zachycená odbojová činnost některých obyvatel, a i následné represe. V další části se práce věnuje každodennosti za éry komunistického Československa a v závěru předkládá největší změny, se kterými přišla devadesátá léta ve Křemži.
|
|
|
Příběh českých imigrantů v USA od konce 19. století až do současnosti: Identita i každodennost v New Prague, Minnesota
ZAVADILOVÁ, Eva
Cílem této práce je popsat životní osudy, strasti i radosti českých venkovanů (a jejich potomků), kteří se v době mezi 2. polovinou 19. století a 1. světovou válkou rozhodli emigrovat do USA, kde zanechali odkaz přetrvávající až do dnešní doby. První část práce se věnuje obecné historii a poznatkům o vystěhovalectví Čechů do USA, jeho příčinám a průběhům. Díky shromážděným dopisům, letákům a archivním záznamům se pak pokouší rekonstruovat cesty emigrantů z Čech až do jejich nového domova za oceánem. Dále pak popisuje nejrůznější problémy, s nimiž se museli krajané vypořádat hned po vylodění ve Spojených státech, na cestě za volnými pozemky nebo při budování příbytků. Práce také zachycuje snahy o vytváření krajanských komunit a spolků společně s tradicemi, které si s sebou čeští přistěhovalci přinesli. Druhá část se zaměřuje na konkrétní město v Minnesotě, zmíní však i okolní osady a města, jejichž názvy svědčí o českém původu jejich zakladatelů. Práce se soustředí na historii města New Prague a jeho okolí, spolky a tradice, jež se vážou k českému kulturnímu dědictví a i dnes hrají důležitou roli při udržování čecho-americké identity místních obyvatel. Díky informacím od tamních obyvatel se práce snaží zachytit a následně analyzovat vnímání jejich českého původu, popř. i jejich snahy udržovat povědomí o české kultuře a jazyku. Závěrem se práce zaměří na konkrétní akce a festivaly v New Prague a okolí, jež slouží jako důkaz o stále přetrvávajícím povědomí o české kultuře mezi Američany.
|
host ::
RSS.